Následujte nás
Přihlásit se k odběru novinek
Část křížové cesty z Orlice bude k vidění ve Dvoře Králové
AKTUALITA | 24. 6. 2019
Tři sta let letos uplyne od narození jednoho z nejvýznamějších barokních malířů Johanna Wenzela Bergla a je to také 230 let od jeho úmrtí. K „Berglovskému roku“ se spojila pětice českých a rakouských institucí, které budou společně propagovat akce spojené s tímto významným umělcem. Jedná se o muzea a kláštery, kde Bergl zanechal největší stopu – Městské muzeum z jeho rodného Dvora Králové, benediktýnské opatství Melk, cisterciácké opatství Zwettl a bývalé benediktýnské opatství Klein-Mariazell. K nim se přidalo i Muzeum umění Olomouc, které představilo nově zrestaurovanou křížovou cestu z Orlice.
Ještě v polovině května mohli návštěvníci Arcidiecézního muzea v Olomouci obdivovat nově zrestaurovanou křížovou cestu z Orlice. Barokní skvost z dílny Johanna Wenzela Bergla se nyní alespoň částečně stěhuje na další výstavu, tentokrát do malířova rodného Dvora Králové.
Výstava Jan Václav Bergl – Z malého města až na císařský dvůr připomene jednoho z nejvýznamnějších rodáků města a v letních měsících ukáže návštěvníkům galerii Městského muzea špičková pozdně barokní díla. Kromě křížové cesty z Orlice představí také trvale vystavenou křížovou cestu, která původně zdobila tamější kostel sv. Jana Křtitele, ale k vidění budou i další díla vytvořena pro Dvůr Králové a nejen pro něj. Výstava tak znovu připomene spojení špičkové barokní kompoziční síly s groteskními malířskými zkratkami, které ji pranic neubírají na celkové důstojnosti.
Johann Wenzel Bergl (*23. 9. 1719 Dvůr Králové na. L.; † 15. 1. 1789 Vídeň)
Vídeňský malíř, představitel rakouské pozdně barokní malby ovlivněné benátským ilusionismem. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem, před polovinou 18. století odešel studovat na Akademii do Vídně, kde se stal žákem uznávaného malíře Paula Trogera (1698–1762) a posléze se zde také usadil. Bergl proslul ve své době zejména jako originální tvůrce dekorativních nástěnných maleb s exotickými scenériemi. Pracoval pro dolnorakouské kláštery a opakovaně také pro císařský dvůr. Dekorativními malbami vyzdobil např. apartmány v Hofburgu či zámku Schönbrunn, letní sídlo rakouských panovníků. Postupem času se vypracoval ve velmi ceněného a vyhledávaného freskaře.
