Mgr. Tomáš Kasal
Tiskový mluvčí
(+420) 585 514 282, (+420) 602 671 477
kasal@muo.cz
Barokní knihkupectví světa | Nizozemské tisky 16. – 18. století ze sbírek Vědecké knihovny v Olomouci
20. 5. – 13. 9. 2015
Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie
KONCEPCE | Wilken Engelbrecht, Gabriela Elbelová
VÝBĚR EXPONÁTŮ | Wilken Engelbrecht, Gabriela Elbelová, Helena Zápalová
KURÁTOR | Gabriela Elbelová
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Marek Novák
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Petr Šmalec
TEXTY | Wilken Engelbrecht, Gabriela Elbelová
PŘEKLAD | Wilken Engelbrecht
KONZERVOVÁNÍ EXPONÁTŮ | Veronika Wanková
INSTALACE | Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Veronika Wanková, Ondřej Žák
EXPONÁTY ZAPŮJČILA | Vědecká knihovna v Olomouci
ZÁŠTITA | Jeho Excelence Ed Hoeks, velvyslanec Nizozemského království v Praze, Jeho Excelence David Maenaut, zástupce Vlámské vlády v České republice, a prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., rektor Univerzity Palackého v Olomouci.
Zcela klíčovou roli hrálo Nizozemí v 16. – 18. století v oblasti mezinárodního knižního obchodu. Díky na svou dobu velké svobodě tisku lze tuto zemi dokonce nazvat „barokním knihkupectvím světa“. A právě tento název nese výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc, která od 20. května do 13. září představí reprezentativní výběr ze zhruba čtyř tisíc nizozemských tisků ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci. Výstavu připravil vedoucí Katedry nederlandistiky Univerzity Palackého Wilken Engelbrecht.
Barokní Nizozemí bylo podle Engelbrechta světovou knižní velmocí. „Tiskařská centra byla například v Antverpách, Lovani, Bruggách, Bruselu, Amsterdamu nebo v Leidenu. Termín nizozemský tisk přitom může matoucí, protože ve většině případů knihy nevycházely v nizozemštině. Převažovala latina a francouzština, zatímco nizozemština tvořila zhruba deset procent produkce,“ uvedl.
Historické fondy olomoucké Vědecké knihovny ukrývají na čtyři tisíce nizozemských tisků z doby, kdy země byla „barokním knihkupectvím světa“. Je to pravděpodobně proto, že se v Olomouci v rámci papežského semináře Collegium Nordicum připravovali na misie jezuité, kteří měli v Nizozemí obracet protestanty na katolictví. „Nizozemské tisky z našeho fondu mají velkou historickou a uměleckou hodnotu. Atraktivní jsou také z hlediska doloženého původu v olomouckých a moravských církevních i šlechtických knihovnách,“ dodala Elbelová. Výstava a katalog podle ní prezentuje některé typické akvizice bývalých církevních vlastníků, počínaje olomouckou metropolitní kapitulou a bohosloveckým seminářem. Vystaveny jsou také knihy z jezuitských kolejí, z augustiniánského kláštera v Olomouci i Šternberku, z cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, z premonstrátského kláštera na Hradisku u Olomouce, v Louce u Znojma, v Zábrdovicích u Brna, z dominikánského kláštera v Litoměřicích a další.
Pestrý je nejen původ vystavených tisků, nýbrž také zastoupené literární žánry. Ve sbírkách Vědecké knihovny jsou například atlasy a cestopisy. „Nizozemí bylo v 16. století dokonce nejdůležitějším evropským centrem kartografie. Sbírka map kartografa Abrahama Ortellia (1527–1598) byla dokonce vůbec prvním takovým souborem, označovaným jako atlas,“ připomněl Wilken Engelbrecht. V Arcidiecézním muzeu jsou vystaveny i ukázky teologické a filozofické literatury, a to jak „kacířské“ spisy, tak díla jezuitů nebo reformistů, židovské tisky či korán a antičtí autoři. Pozoruhodnou položkou jsou spisy Jana Ámose Komenského, který se z náboženských důvodů uchýlil do Holandska. „Podporovala jej aristokratická rodina De Geerů, která financovala vydání většiny jeho pedagogických a filozofických spisů. Na výstavě představujeme například jeho snad nejznámější spis Labyrint Swěta a Rág Srdce či první nizozemské vydáni jeho lingvistické práce Vestibulum,“ řekla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová. Mezi vystavenými tisky nechybějí ani technické a přírodní vědy nebo právnické spisy. „Samostatnou kapitolou jsou pak Libri prohibiti, tedy zakázané knihy, mezi nimiž je zastoupení nizozemských tisků výrazné. Nizozemští tiskaři netiskli jen protestantské spisy, které byly nepřijatelné pro katolické kruhy, ale neváhali tisknout ani spisy sociniánských teologů. V katalogu představujeme část nizozemských teologických spisů, která byla ve čtyřicátých letech 18. století zabavena členy olomoucké Societas eruditorum incognitorum (Společnost neznámých učenců),“ upozornila Elbelová.
Vedle knih uvidí diváci také několik dobových map ze sbírky Vědecké knihovny i mědirytů a leptů od nizozemských rytců z bohaté grafické kolekce Muzea umění Olomouc. Důležitá je také skutečnost, že výstava se bude po dobu svého trvání proměňovat. „Některé vzácné exponáty – zejména atlasy a cestopisy - v průběhu výstavy vyměníme a v ostatních knihách z důvodu ochrany papíru, ale také pro možnost nahlédnutí na jiné strany a zajímavé ilustrace přelistujeme stránky,“ doplnila Elbelová.
Výstava Barokní knihkupectví světa potrvá v Arcidiecézním muzeu Olomouc od 20. května do 13. září. V rámci projektu Duchovní osa Moravy, který propojuje turisticky atraktivní objekty v Olomouci a Kroměříži, budou v Kroměříži po dobu konání výstavy k vidění nejcennější nizozemské tisky z knihovny Arcibiskupského zámku.
VVaerachtighe Beschryvinghe Van drie seylagien/ ter werelt noyt soo vreemt ghehoort/ drie jaeren achter malcanderen deur de Hollandtsche ende Zeelandtsche schepen by noorden Noorweghe/ Moscovia ende Tartaria/ na de Coninckrijcken van Cathay end China, so mede vande opdoeninghe vande Weygats, Nova Sembla, en[de] van’t landt op de 80. grade[n]/ dat men acht Groenlandt te zijn/ daer noyt mensch gheweest is/ ende vande felle verscheurende Beyren ende ander Zee-monsters ende ondrachlijcke koude/ en[de] hoe op de laetste reyse tschip int ys beset is/ ende tvolck op 76. Graden op Nova Sembla een huijs ghetimmert/ ende 10. maenden haer aldaer onthouden hebben/ ende daer nae meer als 350. mylen met open cleyne schuyten over ende langs der Zee ghevaren. Alles met een seer grooten perijckel/ moyten/ ende ongeloofelijcke swaricheyt. Gedaen deur Gerrit de Veer van Amstelredam.
Amsterdam (Cornelis Claesz), 1598.
Pohled do knihovny leidenské univerzity, 17. století, mědiryt, papír.
DIARIVM NAVTICVM Itineris Batavorum in Indiam orientálem, cursuum, tractuum, variorumque eventuum, qui ipsis contigerunt, diligenter descriptum. His accedunt, narratio Historica nationum, regionum, & civitatum, quas adnavigarunt: negotationes, monetae species, lucri accipiendi ratio, Aromatum natale solum, eorumque pretium. Lectu periucunda & utilissima. Describuntur & certa signa littoralia, regionumque situs & apparentiae, nautis scitu commodissima: quibus adiungitur explicatio praecipuarum dictionum Iavanicarum. Omnia Regionum tabulis, & figuris illustrata.
Arnhem (Ioannes Iansonius), 1596.
ATLAS MINOR Gerardi Mercatoris à Hondio plurimis aeneis tabulis auctus atque illustratus.
Arnhem (Ioannes Ianßonius), 1671.
ATLAS SIVE COSMOGRAPHICAE MEDITATIONES DE FABRICATA MVNDI ET FABRICATI FIGVRA. Primum à Gerardo Mercatore inchoatae, deindè a Iudoco Hondio Piae memoriae ad finem perductae. Iam verò multis in locis emendatae, et de novo in lucem editae. Editio decima.
Amsterdam (Henricus Hondius), 1628.
JOH[ANNIS] AMOS COMENI Eerste Deel. DER SCHOOL-GELEERTHEYD, genaemt HET PORTAEL: Inhoudende De Grondtveste der Dingen, enonser Wijsheydtomtrent de dingen/ als mede der Latijnschen Tael met de Moeder-tael; Nae de Wetten des laetsten Spraeck-weeghs, en met veel Beelden verlicht/ met verlof en goedvindge van den Schryver. PRIMA PARS SCHOLASTICAE ERUDITIONIS, dicta VESTIBULUM: Continens Fundamenta Rerum, & Nostrae Sapientiae circa res, ut & Latinae Linguae cum Vernacula; Juxta Leges novissimi Methodi, multisque iconibus illustratum, premisu & approbatione Authoris. Erster Teil. DER SCHUL-GELEHRTHEIT/ genannt DIE VORTUHRE: Welche begriffet Die Grunlage der Dinge/ und unserer Weisheit üm die dinge/ als auch der Lateinischen Sprache/ mit der Muttersprache; Zugerichtet Nach den Gesetzen der neuesten Lehrart/ und mit vielen Bildern erklähret/ auf zulaßung und billigung des Verfassers. à JACOBO REDINGERO & J. S. Atque nunc Germanicâ versione donatum operâ PHILIPPI CAESI à ZESEN.
Amsterdam ( Joannes Ravensteinius), 1673.
ANATOMIA REFORMATA Sive Concinna Corporis Humani DISSECTIO, Ad Neotericorum mentem adornata, Plurimisque tabulis chalcographicis illustrata. Accedunt ejusdem Authoris de BALSAMATIONE, Nova Methodus, à Nemine antehac hoc modo descripta.
Leiden (Apud Jordaanum Luchtmans, Cornelium Boutesteyn), 1687.
Arcidiecézní muzeum Olomouc | 10.00-18.00 |
Muzeum moderního umění | 10.00-18.00 |
Arcidiecézní muzeum Kroměříž | 8.30 - 18.00 |
Neděle | 8. 12. 2024
Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241