Piranesi, Giovanni Battista

Giovanni Battista Piranesi (1720 Mogliano u Mestre –1778 Řím)

L´arco gotico (Gotický oblouk), XIV. list z cyklu Carceri (Žaláře); 2. edice, (1749-1761)

lept, mědiryt, papír; 417×556 mm, značeno vlevo dole: Piranesi F.; vpravo nahoře XIV., Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, 8386, M/3 I 13a

Cyklus šestnácti velkoformátových leptů Carceri (Žaláře) patří nepochybně mezi nejznámější a zároveň významově nejspekulativnější dílo italského architekta, grafika a teoretika architektury, Giovanni Battisty Piranesiho. Tíživě znepokojivá atmosféra dramaticky inscenovaných imaginárních prostor vězení, připomínajících obrovské labyrinty s masivními pilíři, oblouky, mosty, zavěšenými můstky, diagonálami a spirálami schodišť, dlouhými ochozy a zamřížovanými okny, vedla již od dob romantismu k řadě interpretací a spekulací o jejich skrytých významech a o podnětech, které vedly k jejich vzniku. Za Piranesiho života bylo album vydáno ve dvou odlišných edicích a v každé z nich v několika dalších vydáních. Na prvních listech alba Piranesi pracoval pravděpodobně již od druhé poloviny čtyřicátých let, souhrně je pak poprvé vydal pod titulem Invenzioni Capric. di Carceri (Smyšlené představy žalářů) u nakladatele Giovanni Boucharda mezi léty 1749–1750. Téměř o desetiletí později Piranesi originální měděné matrice radikálním způsobem přepracoval a k původně čtrnácti listům (včetně titulního listu) připojil dva nové tisky. Abstraktní představy vězení byly v druhé přepracované edici změněny na imaginární žaláře antického Říma. Úpravy původních matric spočívaly nejen v doplnění četných detailů, ale také v opětovném hloubkovém zaleptáním stínových partií, které dodaly scénám na dramatičnosti. Druhou edici alba s upraveným titulem Carceri d´ Invenzione (Imaginární žaláře) Piranesi vydal v roce 1761 již ve vlastním nakladatelství. V kroměřížských sbírkách se album v podobě druhé edice dochovalo ve fondu arcibiskupské knihovny, vevázáno do jednoho ze dvou svazků Piranesiho grafického díla. Lept s názvem Gotický oblouk, zařazený ve druhé edici jako čtrnáctý, zaujme ostře kontrastním působením světel a stínů rytmizovaným v monumentálním klenutém prostoru s vysokými pilíři a arkádami do té míry, že zde dochází k téměř abstrahujícímu efektu znejasňujícímu logiku zobrazených konstrukcí. Kompozici tohoto velmi úspěšného grafického listu Piranesi později dále rozvinul ve dvou variantních kresbách datovaných do druhé poloviny padesátých let, první z nich je dnes uložena ve sbírce National Gallery of Scotland, druhá Kunsthalle Hamburg.

Helena Zápalková