Sacramentarium Gregorianum

Sacramentarium Gregorianum (Sakramentář)

Diecéze Remeš, poslední třetina 9. století

pergamen, 245×195 mm, vazba: papírová lepenka potažená červenou safiánovou kůží se zlatou ořízkou, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, RKP 21134, sign. O/c V 1

Sakramentář je liturgická kniha, předchůdce misálu, obsahující soubory textů (modliteb) používaných při mších a při udělování svátostí. K modlitbám sakramentáře, seřazeným podle liturgického roku, byly často postupem času připojovány také další texty v závislosti na aktuálním vývoji římskokatolické liturgie. V případě kroměřížského sakramentáře tak byly do kodexu později vevázány části dvou francouzských pontifikálů z konce 11. a počátku 12. století (liturgických knih s modlitbami a texty vyhrazenými biskupům) a ve 13. století byly do rukopisu vepsány další texty. To dokazuje, že kniha napsaná v poslední třetině 9. století sloužila svému účelu ještě přinejmenším čtyři sta let.

Autorství Sacramentaria Gregoriana je připisováno papeži Řehoři Velikému († 604) a tento typ sakramentáře se stal na konci 8. století základem křesťanské liturgie francké říše poté, co jej Karel Veliký získal od papeže Hadriána I. V průběhu staletí se z rukopisů tohoto typu vyvinul dnešní misál (liturgická kniha obsahující kompletní texty bohoslužeb římskokatolické církve). Kroměřížský sakramentář vznikl pravděpodobně v Remeši, která patřila v 9. století k nejvýznamnějším centrům iluminátorské tvorby karolinské renesance. Ačkoli tento rukopis zcela postrádá malířskou výzdobu a byl určen především pro praktické využití při bohoslužbách, typy použitých písem svědčí o tom, že písař, který jej vytvořil, si dal záležet na formální stránce svého díla. Kromě charakteristické karolinské minuskuly je použito také antikizující písmo zvané capitalis quadrata, jehož čisté a subtilní linie připomínají charakter římských nápisů.

Jana Hrbáčová