Andreas Vogelhundt (po 1703, činný v Brně od 1736 – 1771 Brno)
Monstrance zv. "Zlaté slunce Moravy"
Brno, 1748–1750, emailový štítek se znakem kapituly: Ferdinand Kunath (?), Vídeň, kolem 1650; úpravy: Břetislav Rubringer, Olomouc, 1931
zlato tepané, cizelované, ryté, email, stříbro, smaragdy, diamanty broušené sklo; výška 71,8 cm, průměr nohy 20,5×28 cm, šířka koruny 36 cm, váha 3 596,7 g; etue: lipové dřevo, červeně tónovaná telecí kůže, černý hedvábný samet
Římskokatolická farnost sv. Václava v Olomouci
zapůjčeno do stálé expozice Arcidiecézního muzea v Olomouci
Zlatá monstrance, bohatě zdobená diamanty a smaragdy (přesně tisíc čtyři sta osmdesáti diamanty a osmnácti smaragdy), náleží k nejcennějším předmětům pokladnice katedrály sv. Václava v Olomouci. Své klenoty a také jinou zlatou monstranci na její zhotovení odkázal olomoucký biskup a kardinál Wolfgang Hanibal ze Schrattenbachu (biskupem 1711–1738). Objednána však byla až deset let po jeho smrti dómskou kapitulou, zastoupenou děkanem Kašparem Florentinem z Glandorfu (děkanem 1748–1751). Z dochovaných účtů je zřejmé, že ke kardinálově odkazu se připojili také další preláti, mj. děkan kapituly Jiří Jindřich Mayer z Mayerswaldu (děkanem 1741–1747) a také Schrattenbachův nástupce na olomouckém biskupském stolci Jakub Arnošt z Lichtensteinu-Castelcorna (biskupem 1738–1745). Model pro monstranci vytvořil olomoucký sochař Jan Antonín Richter, zlatnická práce byla objednána u brněnského mistra Andrease Volgehundta.
Monstrance představuje charakteristický typ pozdně barokního sluncového ostensoria. Její výzdobný aparát využívá kombinace motivů volut s akantovými listy, mušlemi a hřebínkovými rokaji, které jsou bohatě osazeny diamanty a smaragdy, z nichž ty největší a nejcennější jsou umístěny kolem schránky uprostřed paprsčité glorioly a ve svislé ose monstrance, ukončené křížem. Zadní strana je ponechána bez kamenů, střed tepané nohy byl však přizpůsoben pro vsazení staršího zlatého štítku kapkovitého tvaru s emailem se znakem kapituly. Další email s erbem kardinála Schrattenbacha je umístěn na zadní straně nodu. Vzhledem k tomu, že zcela kryje precizně cizelovaný dekor mušle, byl k monstranci připojen pravděpodobně až dodatečně. Kompozici paprsčité koruny pod schránkou doplňují eucharistické symboly – zlaté snopy obilných klasů a ratolesti vinné révy.
Přes vynikající úroveň zlatnického zpracování motivicky bohatého, místy do velmi vysokého reliéfu tepaného a precizně cizelovaného ornamentu, je výtvarné působení monstrance založeno především na efektním optickém účinku výjimečných drahých kamenů. Unikátní zlatnickou prací je ovšem také starší emailový štítek se znakem kapituly, který byl na monstranci přenesen z neznámého předmětu. Výjev představuje sv. Václava v brnění a s vladařskými insigniemi, sedícího na gotizujícím trůnu se třemi erbovními štítky (erby císaře Ferdinanda II. a Rakouska) u nohou. Jde o polepšený znak kapituly, jíž na popud olomouckého biskupa, kardinála Františka z Dietrichsteinu (v úřadu 1599–1636), udělil 18. srpna 1623 císař Ferdinand II. čestný titul „věrná“. I vzhledem k vinařským nožům, kterými je svatováclavský trůn doplněn, a které jsou součástí znaku rodu Dietrichsteinů, se lze domnívat, že email byl původní součástí neznámého předmětu objednaného kardinálem. Štítek je vytvořen kombinací hned několika emailérských technik – přihrádkovým, jamkovým i malovaným emailem, opakním i transparentním, s podkladem zdobeným rytím a puncováním (fr. émail translucide sur basse taille). Jeho autorství přisoudila Dana Stehlíková vídeňskému dvornímu zlatníkovi a emailérovi Ferdinandu Kunathovi (Kat. Caltanissetta/Syracusa 2004, s. 132, č. k. 95), jehož tvorba je však známá pouze z několika málo dochovaných děl.
Helena Zápalková
Arcidiecézní muzeum Olomouc | 10.00-18.00 |
Muzeum moderního umění | 10.00-18.00 |
Arcidiecézní muzeum Kroměříž | 8.30 - 18.00 |
Sobota | 5. 10. 2024
Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241