O projektu

Za chrám, město a vlast. Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy

Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) ministerstva kultury České republiky číslo DG16P02M013

Projekt je společným dílem Muzea umění Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně a je financován z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II). Jeho cílem je komplexní interdisciplinární zpracování jedné z nejvýznamnějších osobností kulturní, politické a duchovní scény střední Evropy druhé poloviny 17. století – olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695), který se významně zapsal do evropských dějin sběratelství a zásadně ovlivnil politické, hospodářské a kulturní dějiny Moravy.

Barokní kulturu 17. a 18. století lze považovat za zásadní formativní období české společnosti napříč všemi jejími vrstvami. V té době vzniká mnoho světských i duchovních objektů (zámků, paláců, měšťanských domů, zahrad, klášterních komplexů, kostelů), velká pozornost byla věnována také krajině. Hmotný vzestup a stavitelské aktivity provázela rovněž tvorba literární a múzická. Stavby zbudované v barokním období tvoří dodnes jádro památkové sítě České republiky a tuzemská krajina je dosud protkaná množstvím drobné architektury a volných soch přispívajících k její svébytnosti a jedinečnosti v evropském rámci.

Ačkoliv se počátky barokní kultury a umění objevují již na přelomu 16. a 17. století s plným účinkem se nový umělecký směr v českém, moravském a slezském prostředí prosazuje po polovině 17. století, tedy po ukončení třicetileté války (1648). Následující desetiletí se nesou ve znamení obnovy charakterizované intenzivní stavitelskou, uměleckou i intelektuální tvorbou, která zbudovala pevné základy nového umění a novověké české společnosti. 

Právě do této epochy spadá život Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (* 1624, † 1695), který v letech 1664–1695 zastával funkci biskupa olomouckého. Jestliže při svém nástupu přebírá biskupství ve stavu neutěšeném a hospodářsky nepříznivém, v době své smrti předává svým pokračovatelům diecézi hospodářsky konsolidovanou s řadou nových či rekonstruovaných staveb – rezidencí, hospodářských dvorů, správních budov, zahrad, kostelů atp. Stojí za zásadními přestavbami a fundacemi jako olomoucký (arci)biskupský palác, (arci)biskupský zámek a Květná zahrada v Kroměříži (památka zapsaná na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO), piaristická kolej v Kroměříži, brněnský biskupský dvůr, zámky Mírov, Hukvaldy, Vyškov atp. Do všech těchto sídel pořizoval umělecké kolekce (obrazy, sochy, knihy, grafiku, hudebniny) a artefakty užitého umění. 

I když tvoří barokní památky běžné kulisy české krajiny, měst a interiérů, pod nánosem věků a dějinných zvratů se jejich význam a smysl zastřel a postupně dochází k jejich novému objevování a interpretování. Ke správnému porozumění a ocenění motivací a skutků osob žijících v 17. století, je třeba, aby výsledky úsilí historiků, uměleckých historiků, filologů aj. nezůstaly omezeny pouze na odbornou obec, ale vešly do obecného povědomí širší veřejnosti. To by mělo vést k vyššímu zájmu o současný stav objektů, způsob s jejich nakládáním a ke snaze o zajištění dobré správy, ochrany a zachování památek budoucím generacím.

K přenosu poznatků učiněných v rámci projektu směrem k laické i odborné veřejnosti poslouží  základní a aplikovaný výzkum, k jehož výsledkům budou patřit výstavní katalogy, certifikované metodiky, workshop, autorizovaný edukační software, výstavy a prezentace nehmotného kulturního dědictví. 

Certifikované metodiky budou věnovány způsobům edukační práce ve výstavním prostoru, budou naznačeny možnosti a postupy práce s návštěvnickou veřejností. Předpokládá se tedy jejich využití nejen výchovnými pracovníky, ale odbornou veřejností zkoumající aspekty muzejní pedagogiky.  Prostor, který je dán v projektu edukačním aktivitám, dokumentuje i workshop shrnující edukační postupy uplatněné v souvislosti s projektem a realizovanými výstavami. Hlavním posláním workshopu bude předání získaných zkušeností pracovníkům a volnočasovým pedagogům z ostatních institucí. Edukační aktivity podpoří i vytvoření autorizovaného softwaru. Cílem bude pomocí moderní techniky přiblížit a zatraktivnit prezentovanou problematiku různým skupinám návštěvníků. 

Výstavy mají ve svém zaměření a v délce trvání (5─9 měsíců) velký význam pro přenos poznatků spojených s projektem široké veřejnosti na území České republiky. Tyto specializované výstupy programu se zaměří jak na dílčí otázky spojené se sbírkami shromážděnými biskupem Karlem z Liechtensteinu-Castelcorna, tak na komplexní zhodnocení biskupovy osobnosti a počinů, jeho současníků a barokního umění. Do první skupiny patří plánované expozice Kabinet kresby, Kabinet hudby a Zámecká knihovna, do druhé výstava Leopoldinské slavnosti a dvě závěrečné výstavy realizované v prostorách Arcidiecézního muzea Olomouc a Arcidiecézního muzea Kroměříž. Nedílnou součástí výstav bude prezentace nehmotného kulturního dědictví pomocí koncertů a realizací autentických umělecko-dramatických děl. Veřejnosti také bude zpřístupněn materiál unikátního kroměřížského hudebního archivu, který prokazuje působení Karla z Lichtensteinu-Castelcorna jako mecenáše umění.

Nutným předpokladem pro vypracování certifikovaných metodik a k zahájení výstavních projektů je zhodnocení dosavadní odborné literatury publikované k tématu a její prohloubení dalším studiem v paměťových institucích na území České republiky i ostatních středoevropských státech. Tyto výsledky budou včleněny do dílčích a shrnujících publikací odborného rázu.

Dílčími výstupy budou recenzované odborné články publikované v českých periodicích, plánováno je nejméně devět těchto položek. K jednotlivým aspektům sběratelské a mecenášské činnosti biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna budou přihlížet také rozsáhlejší odborné publikace vydané ke sbírkovým výstavám: Kabinet kresby, Kabinet hudby a Zámecká knihovna.

Shrnující charakter bude mít kritický katalog výstavy Leopoldinské slavnosti zaměřený na festivity svázané s habsburským rodem a jejich vlivem na šlechtickou společnost a zejména závěrečné monografie v českém a anglickém jazyce, které se budou osobě biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna věnovat v celé šíři – osobní, duchovní, hospodářské i umělecké.

 

Problematika bude zasazena do širokého rámce raně barokní Evropy a v rámci řešení projektu bude kladen velký důraz na uplatnění inovativních aktuálních oborových přístupů, mj. tzv. Geography of Art, které zkoumají charakter kulturních fenoménů v určitém časovém a zejména prostorovém kontextu z hlediska principů umělecké výměny, transferu, adaptace a migrace uměleckých forem, stylů, názorů, ale i osobností. Pro tento účel se postava Karla z Lichtensteinu-Castelcorna jako ústřední figury své doby na Moravě a ve střední Evropě přímo nabízí. V širších uměleckých aktivitách a vlivech je možné sledovat středoevropský prostor jako neobyčejně živé prostředí, ve kterém se slévaly a proměňovaly vlivy procházející tímto prostorem z Itálie, Rakouska, ale i západní Evropy.

Fotogalerie
Olejomalba Karel z Lichtensteinu-Castelcorna

Jan Černoch – dílna, Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, kolem 1673, olejomalba na plátně, 135x82 cm, AO AMK, inv. č. 2459, O 520.


© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016